ŽENO,
nejsi zde proto, abys byla jen hodná, obětavá, laskavá, pečující, přizpůsobivá, krásná a milá.
Jsi divoká řeka, nespoutaná, vášnivá, emocionální vichřice, jsi čarodějka, jsi stařena, jsi pohroma, katarze, orgasmus, smrt.
A pokud o tom nevíš, pak jsi dítě na povrchu a uvnitř bestie.
Abys mohla být uvnitř křehká, potřebuješ umět vycenit zuby.
Abys mohla být hravá, potřebuješ stát pevně nohama na zemi.
Abys mohla skutečně milovat, musíš vědět, že umíš také zraňovat, manipulovat, nenávidět, žárlit, pomlouvat, bát se, zuřit, vydírat, toužit po pomstě, vinit a být úplně nejvíc trapná.
Jen díky tomu můžeš opustit předstírání a vstoupit do vlastní síly.
Svůj stín překročíš, až ho v sobě plně přijmeš beze zbytku a uznáš jeho hodnotu pro tvůj vlastní růst.
Můžeš být silná i zranitelná, odvážná i křehká, emocionální i milující, přísná i hravá, ale hlavně SAMA SEBOU.
Mějme se rády i se svými stíny.
Tara